Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 406/2000 Sb.“) implementující směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (dále jen „směrnice 2010/31/EU“) stanovuje povinnost vlastníku budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správci, u provozovaného systému vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy se jmenovitým výkonem nad 70 kW (dále jen „systém vytápění“) zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání (dále jen „kontrola“). Dále stanovuje uvedeným osobám předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2 zákona.
V roce 2018 došlo k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (dále jen „směrnice 2018/844“). Tato revize přinesla určité změny, co se týče pravidelných kontrol systémů vytápění, které jsou zapracované do zákona č. 406/2000 Sb., a rozvedené v předkládané vyhlášce:
- zvýšení výkonové hranice, od které je stanovena povinnost provádět pravidelné kontroly z původních 20 kW na hodnotu 70 kW;
- zavedení kontrol větracích systémů pro kombinované systémy pro vytápění a větrání;
- důraz na běžné provozní podmínky systému vytápění;
- větší význam systémů automatizace a kontroly budov a elektronických monitorovacích a řídicích systémů a požadavky na ně;
- změna předmětu kontroly, kterým není již kotel, ale celý systém, zejména zdroj tepla;
- vztažení kontroly i na zdroje tepla založené na Jouleovu jevu, k němuž dochází v topných tělesech systému elektrického odporového ohřevu (předmětem kontroly nejsou již jen spalovací zdroje tepla).
Některé další úpravy jsou navrženy na základě praktických zkušeností aplikace současného znění platné vyhlášky. Jedná se zejména o následující změny:
- úprava zprávy z kontroly systémů vytápění;
- stanovení plánu kontrol;
- požadavky na součinnost.
Aby se pravidelné kontroly systémů vytápění nestaly pro vlastníky budov jen administrativní zátěží, musí být výstup z provedené kontroly kvalitní. Praxe ukázala, že zpráva z kontroly, která je výstupem z provedené kontroly systému vytápění, je pro vlastníka budovy špatně čitelná a zbytečně rozsáhlá, což zhoršuje orientaci vlastníka ve zprávě samotné a stává se pouze administrativní zátěží, místo toho, aby představovala nástroj vedoucí k úsporám energie a provozních nákladů. Cílem navrhované vyhlášky je zjednodušit zprávu o provedené kontrole systému vytápění a učinit ji nástrojem vedoucím k implementaci energeticky úsporných opatření, zajištění efektivního provozu systémů vytápění za účelem snížení provozních nákladů a v neposlední řade i nástrojem naplňování cílů ČR v oblasti zvyšování energetické účinnosti.
Nově je stanoven plán kontrol, jehož smyslem je, aby prováděné kontroly systému vytápění neprobíhaly v minimálním zatížení (např. na jaře/v létě), kdy systém neběží na jmenovitý výkon či neběží vůbec, a to navíc velmi často během jediné návštěvy. Smyslem je, aby energetický specialista, jenž je oprávněn provádět kontroly systémů vytápění, prováděl kontrolu v plném zatížení systému vytápění. Specialista proto podle nové úpravy nejdříve na místě zajistí potřebnou dokumentaci nezbytnou k provozu systémů vytápění (stavební dokumentace, příslušné revizní zprávy, předchozí zprávy z kontrol apod.) a vizuální kontrolu přístupných částí systému vytápění. Upozorní na nedostatky, které během své první návštěvy zjistí a následně se s vlastníkem dohodnou na další kontrole, kdy dochází ke kontrole prvotních nedostatků a provozních parametrů. Na základě těchto minimálně dvou kontrol následně energetický specialista zpracuje zprávu z kontroly systému vytápění se seznamem jím navrhnutých doporučení ke zvýšení účinnosti systému vytápění, je-li to zapotřebí (nicméně kvalitní posouzení systému vytápění umožňovalo vícečetnou návštěvu i podle současného legislativního předpisu, nejedná se tedy o zásadní změnu zatěžující vlastníky budov).
Nově jsou stanoveny požadavky na součinnost v případě, kdy některé části systému vytápění nejsou ve vlastnictví vlastníka budovy, u kterého probíhá pravidelná kontrola systému vytápění. V případě, že není specialistovi umožněn přístup k těmto částem systému, provede odborné posouzení, které označí ve zprávě.
Připravovaná vyhláška zruší a nahradí vyhlášku č. 194/2013 sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie
Aktuálně platná vyhláška 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie transponuje směrnici 2010/31/EU. Tato směrnice byla revidována směrnicí 2018/844. Transpozici této směrnice bylo nutné provést do 10. března 2020. Návrh vyhlášky byl zpracován v reakci na přijetí zákona č. 3/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb. Tímto zákonem došlo k transpozici směrnice 2018/844. Návrh vyhlášky již na tyto nové požadavky reaguje tak, aby národní právní předpisy byly v souladu s evropskou legislativou.
Předkládaný návrh vyhlášky o kontrole systému vytápění (dále jen „návrh vyhlášky“) nahrazuje stávající vyhlášku č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie, a to z důvodu provázanosti mezi zákonnou úpravou oblasti provádění kontrol systému vytápění a prováděcím právním předpisem.
Důvodem předložení novely vyhlášky je částečně transpozice nové evropské směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, která vznikla v rámci tzv. Zimního balíčku. Tato směrnice mj. upravuje požadavky na inspekce otopných soustav a instalaci tzv. automatických a řídících systémů budovy. Některé další úpravy jsou navrženy na základě praktických zkušeností s aplikací současného znění platné vyhlášky.
Zákon č. 3/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (dále jen „zákon č. 3/2020 Sb.“) významným způsobem zasáhl do praktického provádění kontrol systému vytápění. V souladu se směrnicí byl zvýšen výkonový práh, od kterého jsou kontroly systému vytápění povinné, zároveň je předmětem kontroly i větrací systém, je-li v kombinaci se systémem vytápění. Nově budou předmětem kontroly i systémy vytápění využívající jako zdroj tepla přímou přeměnu elektrické energie na tepelnou energii. Praxe dále ukázala, že zpráva z kontroly, která je výstupem z provedené kontroly systému vytápění, je pro vlastníka budovy špatně čitelná a zbytečně rozsáhlá, a stává se tak pouze administrativní zátěží, místo toho, aby představovala nástroj vedoucí k úsporám energie a provozních nákladů.
Cílem navrhované vyhlášky je zjednodušit zprávu o provedené kontrole systému vytápění a učinit ji nástrojem vedoucím k implementaci energeticky úsporných opatření, zajištění efektivního provozu systémů vytápění za účelem snížení provozních nákladů a v neposlední řadě i nástrojem naplňování cílů ČR v oblasti zvyšování energetické účinnosti. Nově je stanoven Plán kontrol, jehož smyslem je, aby prováděné kontroly systému vytápění neprobíhaly v minimálním zatížení (např. na jaře/v létě), kdy systém neběží na jmenovitý výkon či neběží vůbec, a to navíc velmi často během jediné návštěvy.
Prováděcí předpis je předkládán v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 14 odstavci 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
Foto: minervastock
